Budoucnost Evropy v době ruské agresivní války
Dne 16. října 2023 diskutovali Orysia Luzewitsch, Ralf Fücks, Miroslav Wlachovsky a Jaroslaw Kurfürst o budoucnosti Evropy v době ruské agresivní války. Stejnojmenná panelová diskuse se konala v rámci pražské konference Forum 2000 a byla výsledkem německo-české spolupráce mezi Centrem Liberale Moderne a Nadací Forum 2000.
Diskusi vedl Jaroslav Kurfürst, generální ředitel pro Evropu českého ministerstva zahraničních věcí, který na úvod požádal Ralfa Fückse, aby vysvětlil, jaký konkrétní dopad má na německou zahraniční a bezpečnostní politiku hojně citovaný výrok německé kancléřky o „bodu obratu“. Ralf Fücks ze Zentrum Liberale Moderne zdůraznil, že navzdory proklamovanému „bodu obratu“ se německá podpora Ukrajině vyznačuje určitou nejednoznačností. To lze spatřovat i v paradigmatu, které razí kancléřka a podle něhož Ukrajina nesmí prohrát a Rusko nesmí vyhrát. Kancléřka však nikdy neřekla, že by Ukrajina měla tuto válku vyhrát, aby mohla plně obnovit svou územní celistvost. Výsledkem byl váhavý postoj k dodávkám zbraní Ukrajině, které stačily jen k tomu, aby neprohrála, ale nestačily k úspěšnému vedení protiofenzívy. Pokud jde o dodávky zbraní, závěr zní: „Příliš málo, příliš pozdě“. To však dává Putinovi manévrovací prostor. Jeho strategií je hrát o čas v naději, že Západ jednoho dne podpora Ukrajiny omrzí.
Orysia Luzewitschová, zástupkyně vedoucího programu Eurasie v Chatham House, upozornila, že Rusko nevede válku pouze proti Ukrajině. Jeho vojáci působí v Sýrii a Africe. Pro Rusko je to globální pole působnosti. Válka proti Ukrajině je pouze jednou ze součástí širšího ruského plánu, který je třeba omezit.
Pro Ukrajince se válka netýká jen území, které jim hrozí ztratit, řekl Luzewitsch. Putin prohlásil, že chce zničit Ukrajinu jako celek. Ukrajinci proto věděli, za co bojují. Zatímco Ukrajina bojovala za budoucnost, Rusko bojovalo za minulost.
Ralf Fücks dodal, že válka na Ukrajině je zásadním konfliktem o evropský mírový řád, ne-li o budoucnost mezinárodního řádu jako takového. Slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský upozornil, že je důležité si uvědomit cenu nečinnosti v tomto konfliktu. Dalším problémem je, že země stále nemá dostatečné výrobní kapacity na zbraně a munici, a proto není schopna poskytnout Ukrajině potřebnou úroveň podpory.
Sie sehen gerade einen Platzhalterinhalt von YouTube. Um auf den eigentlichen Inhalt zuzugreifen, klicken Sie auf die Schaltfläche unten. Bitte beachten Sie, dass dabei Daten an Drittanbieter weitergegeben werden.
Mehr InformationenJaroslav Kurfürst se panelistů zeptal, nakolik jsou podle nich reálné plány na vstup Ukrajiny do EU. Ralf Fücks zdůraznil, že přístupová jednání s Ukrajinou je třeba urychlit. Ukrajina je na to podle něj připravena. Ukrajinu bychom neměli vnímat jako přítěž, ale jako přínos pro EU, řekl Fücks. Přistoupení Ukrajiny by bylo výhodné pro obě strany. To platí i pro bezpečnost samotné EU, neboť Ukrajina představuje hráz proti ruské agresi. EU by však z Ukrajiny mohla mít také hospodářský prospěch. Zejména živá ukrajinská občanská společnost je pro EU přínosem.
Jaroslav Kurfürst navázal na diskusi o tom, zda se EU musí nejprve reformovat, než bude připravena přijmout nové členy. Vždyť Unie již často dosáhla hranic své akceschopnosti ve své současné velikosti. Zejména právo veta členských států někdy představuje značnou překážku, jak ukazuje příklad Maďarska při řešení rozhodnutí o sankcích vůči Rusku.
Ralf Fücks zdůraznil, že se nesmíme chytit do pasti a stavět reformu EU proti rozšíření. To by pro Ukrajinu znamenalo nekonečné čekání. Nicméně reforma EU je obrovskou výzvou. Otázkou je, jak vytvořit jednotu v rozmanitosti ve větší EU. Orysia Luzewitschová poukázala na to, že pro Ukrajinu je členství v EU a NATO součástí kýženého vítězství. Byl to jeden z motivů, pro který bojovali ve válce.
Jaroslav Kurfürst se panelistů zeptal, jak by se měl Západ vypořádat s Putinovými jadernými hrozbami. Ministr zahraničí Miroslav Vlachovský zdůraznil, že hra na strach z jaderné eskalace je součástí ruské strategie. Ralf Fücks s ním souhlasil a upozornil, že Západ má dostatečné kapacity pro jaderné odstrašení. USA daly Putinovi jasně najevo, že použití jaderných zbraní nepřipadá v úvahu. Západ by se neměl nechat zastrašit Putinovými hrozbami. Z politického hlediska je to také naše válka, řekl Fücks. Jde o mír a demokracii v Evropě a o mezinárodní řád založený na pravidlech.
Z publika vystoupil Toomas Hendrik Ilves, bývalý estonský prezident. Zdůraznil, že je třeba pochopit naléhavost této války. Vždyť příští rok nás čekají prezidentské volby v USA. V důsledku toho by se Evropa mohla velmi rychle ocitnout v situaci, kterou francouzský prezident kdysi označil za „evropskou strategickou autonomii“. Tento krok však může přijít dříve, než bylo zamýšleno, a mohl by Evropu zastihnout zcela nepřipravenou, pokud se nová administrativa v USA rozhodne, že již nechce financovat bezpečnost Evropy ze svého obranného rozpočtu. V ruské válce proti Ukrajině je proto pro Evropu zásadní čas a naléhavost. Nicnedělání je nebezpečné. O tom, že nicnedělání má svou cenu, svědčí nade vší pochybnost takzvaná Surovikinova linie, zaminovaný obranný val ruské armády. Tím, že Rusko nedodalo Ukrajině dostatek zbraní pro protiofenzívu na podzim 2022, získalo čas na vybudování Surovikinovy linie. Podle Ilvese tato linie nyní představuje pro ukrajinskou protiofenzívu obtížně překonatelnou překážku.
Jaroslav Kurfürst se Ralfa Fückse zeptal, zda „bod obratu“ selže kvůli nedostatku peněz. V konečném důsledku to není otázka peněz, řekl Fücks. Byla to otázka politické vůle a vedení. Výsledek války bude mít rozhodující vliv na naši vlastní budoucnost. A čas bohužel není na naší straně, ale hraje do karet Putinovi. Měli bychom proto zintenzivnit naše úsilí, řekl Fücks.
Z publika vystoupil také ruský obhájce lidských práv Jurij Džibladze. Varoval, že Rusko má ve svém arzenálu mnohem více nástrojů k destabilizaci jiných regionů. To lze pozorovat na západním Balkáně, Blízkém východě a v Africe.
Musíme být odvážnější a rychlejší, shrnul výsledky panelové diskuse Jaroslav Kurfürst.
Podpořeno Česko-německým fondem budoucnosti.
Hat Ihnen unser Beitrag gefallen? Dann spenden Sie doch einfach und bequem über unser Spendentool. Sie unterstützen damit die publizistische Arbeit von LibMod.
Spenden mit Bankeinzug
Spenden mit PayPal
Wir sind als gemeinnützig anerkannt, entsprechend sind Spenden steuerlich absetzbar. Für eine Spendenbescheinigung (nötig bei einem Betrag über 200 EUR), senden Sie Ihre Adressdaten bitte an finanzen@libmod.de
